Biblický citát na dnešní den

www.vira.cz
pátek, 14. 12.

Kostel v Plesné

Aktuální od 27. července 2016 do 31. prosince 2020 (Ostatní informace)

Kostel svatého JakubaNejstarší filiální kostel, pravděpodobně postavený ve 13. století, stál na místě současné školní zahrady v místě, kde dnes stojí kaple rytířů Czaderských. Podle popisu v děkanské kronice z roku 1764 byl dřevěný, deskami obitý, bez klenby, s jedinou věžičkou, ve které byly umístěny dva zvony, jeden z roku 1515 a druhý starší. Měl jediný oltář, kazatelnu, křtitelnici, maličkou sakristii a v kostele se také nacházela krypta. Zasvěcen byl sv. Jakubu staršímu.Oprava kostela

Farnost byla v Plesné založena už v 15. století, kolem roku 1450 zde působil farář Stanislav první, kterého známe jménem. Po něm to byl Mikuláš Adam (pocházel z Poznaně), navržený majitelkou panství Kateřinou z Čochendorfu. V misálu z roku 1505 jsou pro 1. polovinu 16. století zmiňováni tři zdejší faráři: Matěj, Blažej a Valentin.

Pod správou protestantů se farnost dostala pravděpodobně až po převzetí dobroslavického panství Janem Cikánem ze Slupska. Z té doby jsou známí evangeličtí faráři Jakub a Ondřej Hrnčíř (Figuli), pocházející z Bílska. Avšakjiž roku 1639 sousední farář z Velké Polomi Jan Ludvík Rusinovský hlásil do Olomouce, že "sousední fara plesenská pod patronátem Václava Duha nad  kostelemBedřicha ze Slupska na Fryštátě a Dobroslavicích je opuštěná a tak zchudlá, že tam žádný kněz nemůže vyžít... potulují se tam nekatoličtí kazatelé... a konají tajně nekatolická náboženská shromáždění." Ve zprávě opavského děkana z roku 1652 o opavských farnostech se píše, že někteří nekatoličtí páni raději nechávají kostely zavřené, než aby tam pustili katolického kněze. Patřil mezi ně i plesenský kostel. Kostel večerOpavští zemští stavové ustavovili roku 1654 martinovského statkáře Kitzlera správcem na Dobroslavicích, přičemž mu bylo poručeno, aby byl na plesenskou faru dosazen katolický farář a poddaní očištěni od luterství.

V roce 1654 byla obec přifařena k Hlučínu, v letech 1671-1686 připadla Velké Polomi, pak opět k Hlučínu. Samostatná duchovní správa byla obnovena v roce 1790 a byly k ní připojeny z hlučínské farnosti vyčleněné obce Plesná, Děhylov, Dobroslavice, Jilešovice, Martinov a Pustkovec. Farářem se stal Jan Buček, rodák z Dobroslavic. Z roku 1961 je znám inventář kostela. Byl skromný, tvořil jej oltář, stříbrný kalich, pár cínových svícnů, cínové konvičky s táckem, tři ornáty a některé další drobnosti.

Dnešní kostel sv. Jakuba byl vystavěn v letech 1783 - 1787 asi 100 m severozápadně od původního dřevěného kostela. Cesta ke kostelu  od DobroslavicBarokní stavba byla provedena zednickým mistrem Václavem Měkýšem z Moravské Ostravy a terařským mistrem Janem Peštou z Klimkovic. Kostelní loď má rozměry 12x18m a je zaklenuta technicky náročným způsobemtřemi pruskými klenbami. Kostelní věž je vysoká 29 m a má tři zvony, sv. Jakuba (téměř 1 t), Marii (150kg) a sumíráček (40 kg). Původně byly do kostela přestěhovány zvony ze starého kostela. Později byly přelity a sv. Jakub byl pořízen z prodeje dřeva zbouraného starého kostela a z darů věřících. Třetí zvon daroval v roce 1877 farář František Ječmínek. Za 1. sv. války byly zabaveny a v roce 1922 pořízeny ze sbírky farníků nové zvony Jakub (485 kg), Marie (355kg) a sv. Cyril a Metoděj (156kg). Dne 14 února 1942 byly zvony opět zabrány německou brannou mocí. Z Vítkovických železáren se pak podařilo zakoupit jeden železný zvon o váze 942 kg.

Současný oltář je z roku 1865, nad ním byl obraz sv. Jakuba staršího z roku 1787, který byl za 2.sv. války zničen, a nynější obraz z dílny akad. malíře Františka Mitáčkaz Prahy je z roku 1954. Kostel večerVe třech bočních oltářích je umístěna socha Panny Marie, socha Božského srdce a obraz sv. Josefa a socha  Panny Marie Bolestné. Křtitelnice  ze slezského mramoru je datována rokem 1874. Křížová cesta byla pořízena roku 1868 a v roce 1950 byla obnovena. původní malba kostela pochází z roku 1870 z dílny bíloveckého malíře Sněhoty, v roce 1929 zde maloval mistr Jano Köhler a v roce 1959 a 1985 byla malba renovována.

Za osvobozovacích bojů v roce 1945 byly výbucem granátu úplně zničeny původní varhany, mozaiková okna, poškozena střecha. Nové varhany byly pořízeny v roce 1946 u firmy Josef Klos v Krnově, jedno okno bylo rekonstruováno v roce 1948, zbylé v lůetech 1955-1956. V letech 1995-1996 prošla okna důkladnou opravou, na třech oknech byly nově zhotoveny motivy, a to: sv. Anežky České, sv. Vojtěcha a sv. Jakuba st.

Zvýznačných představitelů zdejší farnosti je třeba jmenovat faráře Františka Ječmínka, který na plesenské faře působil v letech 1862-1891. Zasloužil se o pořízení křížové cesty, přestavbu školy a stal se zakladatelem první Rolnické záložny v Plesné. Biskup v kosteleFarář Antonín Trnkal, který nastoupil v roce 1891 a působil zde ro roku 1916, byl spokluzakladatem dobrovolných hasičů v Plesné. Farář Stanislav Dufalík (1916-1945) spoluzakládal tělocvičný spolek Orel.

V roce 1931 byby z plesenské farnosti vyfařeny Jilešovice a připojeny k farnosti Háj ve Slezsku. V roce 1948 byl Pustkovec přifařen k Porubě.

V roce 1993 proběhla další rozsáhlá oprava kostela: byla zhotovena nová fasáda s ozdobnými prvky kolem oken jako v minulosti, opravena střecha, nevhodné dveře byly nahrazeny novými z dubového dřeva, nově byly osazenystřášky nad nimi. Bylo upraveno okolí kostela, kapličky, vstupní prostory pod schodišti, byla zhotovena nová venkovní dlažba. Na opravě se hlavně podílela firma Fichna - Ing. Hudeczek z Píště.

Kostel od Dobroslavic

Seo servis I heart Validator logo Validní XHTML 1.0 Strict Validní CSS!